Nenáviděná láska 3.Kapitola

29. července 2015 v 10:31 | Yuki |  Povídky na přání
Když jsem se ráno probrala myslela jsem si,že to byl jenom sen.Vešla jsem celá
rozespalá do koupelny ,kde právě stál u umyvadla Nibory.Oplachoval si obličej.Bylo poznat,že byl vyčerpaný a moc toho nenaspal.
"Měla jsem příšerný sen"začala jsem.
"Jaký?" zeptal se znuděně.
"Zdálo se mi,že jsem se v noci probrala a šla jsem kolem vaší ložnicí a"pak jsem si uvědomila ,že to nebyl sen.Strnule sem se na něj podívala a on vypadal naštvaně.
"a?Pokračuj!"sykl.
"J-já musím jít do školy"omluvila jsem se a chtěla vyjít z koupelny ,ale on mě pevně chytl za zápestí až jsem sykla bolestí.
"Jestli o tom někomu cenkeš tak budeš mít ze života peklo.Ty i tvá rodina"zašeptal.
"Policie by si s váma poradila" křikla jsem a on to už nevydržel a vrazil mi facku.
Podívala jsem se na něj zděšným pohledem a pak vyběhla z koupelny.
Na chodbě to vonělo ,ale v tu chvíly jsem neměla na jídlo ani pomyšlení.
"Mám tu tvé oblíbené"řekla mamka a ukázala na talíř.
"Promiň já nebudu.Nemám hlad"řekla jsem a vyšla ven k autobusové zastávce.Nakonec jsem byla ráda ,že jsem si tu mikynu vzala..

"Probůh!Co se ti stalo?"zaptala se mě Moriko a ukázala na mé zápěstí.Bohužel poblíž stál Rei a tak se do rozhovoru zapojil.
"Ale Ale copak se ti stalo?"řekl vlezle.
"Nic!Jen jsem včera zakopla .když jsem pospíchala domů.Protože jsem se zdržela v obchodě!" řekla jsem a nevraživě a přetáhla si přes zápěstí rukáv.
"Počkej!Nevypadá to jako nic"odpověděl Rei vážně a sáhl mi na zápěstí.
Zaúpěla jsem bolestí "Au .Přestaň!".
Ale nepřestal, ikdyž jsem se chtěla odtáhnout.
Moriko nás celou dobu sledovala.
"prosím přestaň"žadonila jsem a zády narazila do stromu. Do dubu ,abych byla přesná.
Držel zlehka mé zápěstí a pozoroval ho.
"Bude to jenom naražené"prohlásil znalecky.
"Díky Einsteine"podívala jsem se na něj.
Pozoroval mě svýma zeleno-žlutýma očima a usmíval se.

"Musíš zmizet nebo se stane něco co nechceš a mohla by jsi litovat"ozval se andělíček na pravém rameni.
"Jsi si jistá ,že by jsi litovala?"otázal se ďáblík na levém rameni.
"promiň" šeptla jsem a vytrhla se mu.Celé vyučování jsem byla mimo. Přemýšlela jsem o Reiovi a o tom co se stalo včera večer. Nemohu to tak nechat ,ale co mám dělat? Je to vydírání! Policie by nám pomohla ,ale co když tam má kontakty" Bože co budu dělat? Co když se to Rei nějak dozví ,on by to tak určitě nenechal! Tohle není dobré.
Hned jak zazvonilo a skončila škola jsem zmizela ze školy jak rychle to šlo.Nechtěla jsem potkaz Reie nebo Moriko.Měli by dozajista otázky a já o ně nestojím"..

(//w\\) pls neukamenujte mě ,že je to tak krátké! *-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama