Prokletý osud 3.kapitola 2/2

23. května 2015 v 18:42 | Yuki |  Osudové prokletí
Ahoj takže konečně tu máte 2část 3kapitoly :)

"Oritel je můj nepřítel a snaží se mi zničit život, on ti poví cokoli ,aby nás rozdělil" Perry
svíral mo ruku ve své. Aby nás rozdělil? nechápala jsem jak to myslí. On nás považuje
za pár? byla jsem zmatená a to hodně. Rozloučila jsem se s ním a zavřela dveře. Ničemu jsem nerozumněla ,nic nechápala. Děsilo mě to,ale musela jsem Oritela najít ,kde si v
hloby duše jsem věděla ,že to co mi chtěl říct je pravda. Věděla jsem ,že by mi nelhal.
Jenže ,kde ho mám hledat ,je půl šesté a slunce už zapadá.
On je neznámo kde.
Ty víš ,kde ho najdeš ,našeptávalo mi svědomí.
V lese najdeš odpověď .


Dodala jsem si odvahu a vyšla z domu,les byl děsivý. Všude stíny a divné zvuky.
Nadechla jsem se čerstvého vzduchu a pomalu vešla do lesa.
Jako bych byla v jiné dimenzi. Žádné sluneční paprsky jen tma a studený vítr. Stála jsem
uprostřed lesa.
"Oriteli já vím ,že jsi tady. Prosím jen chci vysvětlení" řekla jsem a rozhlížela se .
Stál naproti mě ,ve tváři měl úsměv ďábla.
"Ty jsi tu sama? Kde máš svého ochranářského anděla?" řekl po chvíly mlčení a zasmál se.
"A-anděla? " až teď jsem si uvědomila ,že Perry měl pravdu,vůbec bych tu neměla být.
Je to nebezpečný .
"Perry je padlý anděl" díval se mi přímo do očí . Jeho pohled byl bolestivý.
Dívala jsem se na něj,zírala jsem na něj ,abych byla přesnější.
Zamrkala jsem a nechápavě pohlédla dopředu.
"Tak jinak ,jsi předurčena vyhubit všechny padlé anděle. Včetně Perryho"vysvětlil mi.
"Padlé anděle? Perry je anděl? Já hubit nikoho nebudu!"protestovala jsem.
"Budeš ! Tvůj osud tě ovládne,neutečeš tomu ,ikdybys sebevíc chtěla. Padlý anděl,ehm no ,když
se naděl zamiluje do člověka a zjistí to rada tak mu tzv "utrhnout" křídla a on skončí na zemi. Na zádech má větší tetování křídel.Jelikož padlých andělů bylo víc a víc tak rada vytvořila
člověka co vyhubí všechny padlé anděle .Doposud to byl tvůj otec ,ale po jeho smrti se
ten osud přenesl na tebe.Perry se vrátil jen protože tě miluje.Vždycky to tak bylo. A tím hodně
ryskuje.Proto tě hodlám zabít. Jsi pro něho jen přítěž. Snažím se mu pomoci ,ale on to vnímá jinak."vysvětlil mi a zničeho nic vytáhl nůž.
"Perry mě miluje? Ale to je přeci.."pak jsem si to uvědomila.
Oritel měl pravdu ,Perry byl do mě skutečně zamilován ,jen já to neviděla.
Oritel se ke mě přibližoval s nožem.
Utíkej!Běž!
Perry! pomyslela jsem si a najednou ucítila poryv větru.
Někdo se kolem mě mihl a já poznala Perryho. Stál přede mnou.
"Mayo utíkej!"vykřikl Perry a já se otočila a utíkala. Větve mi trhali oblěčení na cáry.
Vyběhla jsem z lesa směrem domů. Zamkla jsem za sebou a vběhla k sobě do pokoje.
Padla jsem do postele a pak jen slyšela kamínky jak mi buší do oken.
Povívala jsem se ven a spatřila Perryho. Bolela mě pořád hlava z přívalu všechn informací.
Otevřela jsem okno a odstoupila od něj. Perry v mžiku vylezl do mého pokoje.
"Já ti to vysvětlím Mayo" sedl si na postel.
"Co my chceš vysvětlovat? Já to pochopila! Ale prosím možná se dozvím něco nového
třeba ,že s tím má maminka něco společněho "vykřikla jsem rozčíleně.
"Jsem padlý anděl . Mayo ty....jsi předurčena k našemu vyhubení,já tomu ,ale zabráním.Pomůžu ti ,najdeme řešení."jeho tvář vypadala nadějně.
"J-jak chceš změnit něco co je dávno určeno?"vyhrkla jsem bezmyšlenkovitě.
"Něco už vymyslíme" řekl a přitáhl si mě blíž.
Seděla jsem vedle něj,objímali jsme se .
"Mayo já"začal a díval se mi přímo do očí.
"Já vím"zašeptala jsem a políbila ho, dlouze a vášnivě.
Zeptala jsem se ho jestli by šel na večírek co pořádá zítra Rita k oslavě školního roku ,ale on
odmítl ,že musí najít Oritela a pak s rozloučením odešel.
Zítra začíná škola,musím uznat ,že mi přes přázdniny chyběla.


"Sakra nestíhám! vyběhla jsem z pokoje do koupelny. Studenou vodou si opláchla obličej a namalovala se. Na sebe jsem si vzala černé legíny,modrý delší svetr na knoflíky pod ,kterým
jsem měla bílé triko a k tomu tenisky na podpatku.
Vyběhla jsem z domu ke škole ,která je kousek cesty.
Ve třídě již byli všichni ,ale jedna lavie zůstávala prázdná. Pak do učebny vešla naše třídní
učitelka. Dlouhé bloňďaté vlasy, světlé ryfle a šedobílý svetřík.
Za ní přišel nějaký kluk,nový kluk.
"Tak třído ,to je Matthew ,váš nový spolužák" řekla a pobídla ho ,aby nám o sobě něco řekl.
"Jsem Matthew Adnestew , mám sestru Victorii ,která studuje práva a bratra Jeremyho.
Přestěhovali jsme se z Anglie. "řekl stručně a posadil se do prázdné lavice. Měl blonďato-hnědé vlasy a zlato-modré oči. Kamarádka Rita po něm hned pokukovala ,ta pokukuje po všech.
Po škole jsem pospíchala za maminkou,dneska jí pouštěly z nemocnice.Čekala na pokoji
s připravenou taškou."Můžeme?ů zeptala jsem se jí .
"Hnedka jen se chci rozloučit s Matthewem" když to řekla rozrazili se dveře a do pokoje vešel Matthew. Matthew od nás ze třídy." Co ty tady?"zeptala jsem se ho.
"Jen tu vypomáhám, ráno jsem tě zahlédl ve třídě ,jsem Matthwe."
"Já Maya" odpověděla jsem a on se rozloučil s maminkou a zase odešel.
"Jsem tak ráda ,že tě pustily"objala jsem jí a ona mně.
Ťik ťak ,čas běží
Pospíchej rychle
Osud volá

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adís Adís | E-mail | Web | 23. května 2015 v 22:22 | Reagovat

Wohou :3 Plamínek v očích hoří! :D >< Těším se na další :3

2 YuKi YuKi | 24. května 2015 v 8:03 | Reagovat

[1]: Plamínek v očích? Je zelený nebo modrý?
Na další kapitole se teprve pracuje ,ale pokusím se ji sem dát co nejdříve

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama