the Final Battle -3.kapitola

9. února 2015 v 16:14 | Yuki |  Ostatní
Ahoj tahle kapitola bude o něco delší ,jelikož byla ve škole opravdu velká nuda ,snad se bude líbit
Celej svět se se mnou houpal ...
Odstoupil ode mě a pak se usmál. Neděle utekla rychle a bylo tu pondělí. Nový týden,ale
jedna věc mě štvala ,píšeme z dějepisu a já se do sešitu s poznámkami vůbec nepodívala.
"Jedna pětka mě nezabije"řeknu si v hlavě a vešla jsem do třídy. Posadila jsem se vedle Nory.
"Alis ,že jsi se učila?"zeptá se mě. "Ne úplně mi to vypadlo"pověděla jsem ji a tušila jsem
jak bude vyvádět. "Ale od koho teď budu opisovat ?"vykřikne a zapadne do židle,ale za chvíly
se uklidní. "Ahoj Alis " uslyším za sebou medový hlas Rayena. Nenápadně na mě mrknul. "Ahoj "
usmála jsem se . První hodinu byl Dějepis . Byla jsem nervózní,když tu se otevřely dveře a v nich nestála paní Vyvalová,ale nějaký neznámí muž. Tmavě hnědé vlasy,zelené zářivé oči. Byl elegantně štíhlí. Rayen nebyl vůbec překvapený. Muž vstoupil do učebný ,usmál se zářivým úsměvem a řekl "Jsem váš nový učitel dějepisu,vaše učitelka odešla na mateřskou ,mě jméno je Stefan Canser" ještě něco říkal ,ale já už neposlouchala. Říkal Canser ,to samé přijímení má Rayen ,jeho otce jsem nikdy neviděla ,když si to tak uvědomuju. Zajímá mě jestli je to jeho otec,ale proč by mi to neřekl . Najednou mě někdo přerušíz mého myšlení "Neruším tě ?" ozve se mi u ucha. Trhnu sebou a podívám se směrem odkud slyším hlas, stál tam učitel "Cože ? Ne ne-nerušíte" vykoktám ze sebea snažím se duchem vrátit zpět do třídy. Učitel se nepatrně pousmál a dál vykládal látku. Neposlouchala jsem ,myšlením jsem se vrátila ke chvíly kdy mě Rayen políbil. Zazvonilo,byla přestávka. Chtěla jsem se Rayena zeptat jesli to byl jeho otec,ale zmizel mi z dohledu. Smířím se s tím,že budu muset počkat . Dívala jsem se na zem,nevnímala okolí. Ucítila jsem náraz ,podívala jsem se co se stalo,srazila jsem učitele dějepisu. Sešity se válely na zemi . Učitel se na mě zadíval a řekl "Co to vyvádíš,koukej se prosímtě na cestu" nebyl naštvaný. "moc se omlouvám"chtěla jsem jít dál do třídy ,jenže on mě zastavil,že mu s tím musím pomoci do kabinetu. Sesbírala jsem zbytek sešitů co se válelo na zemi a doprovázela jsem ho do kabinetu. "Děkuju "řekl ,když jsem sešity položila na stůl. Nemohla jsem si pomoci musela jsem se zeptat "Vy jste Rayenův otec?"zeptala jsem se tiše. "Ano ALis ,jsem jeho otec" řekl tiše. "J-jak víte ,že se jmenuji Alis? " byla jsem překvapená. " Rayen mi o vás řekl a to mě přivádí k tomu,že jsem tě chtěl pozvat v pátek na rodinnou večeři"řekl a usmál se . Byla jsem šokovaná a zmohla jsem se jen na "aha".
"Přijdeš?" zeptal se a já mu kývla na souhlas. "skvělé"řekne ,usměje se a vyprovodí mě z kabinetu. Jen tak tak stihnu angličtinu. Rayen mi později řekl ,že ani on nevěděl,že tu bude jeho otec vyučovat,dozvěděl jsem se to až v neděli pozdě večer. Když jsem mu řekla ,že mě pozval na večeři ,byl příjemně překvapen. Týden utekl jako voda a nastal pátek. Mám tam být v pět hodin a je půl pátý. Nakonec jsem svou kombinaci ještě několikrát změnila na džíny a černé triko. V pět hodin jsem čekala před jejich bytem. Zazvonila jsem ,dveře otevřel Rayen "Ahoj nervózní?" zeptá se mě a políbí mě . "Ano jsem" odpovím a vstoupím k nim do bytu. Vešli jsme do obývacího pokoje. V křesle seděl Stefan ,otec Rayena a na gauči seděla dívna ,blonďaté vlnité vlasy. "Alis ,rád tě vidím "usmál se,stoupl si a obejmul mě. "Já vás taky...pane" řeknu a konečně se nadechnu. "Říkej mi Stefane,ale jen mimo školu"usmál se na mě zářivým úsměvem. Pokynul hlavou abych se posadila . Sedla jsem si na gauč a ta dívka promluvila "Ahoj ,ráda tě poznávám Alis ,já jsem Anett " usměje se . "Já tebe taky " dívám se před sebe ,kde stojí televize a kolem regály s knihama. "A jak ti to jde ve škole?"zeptá se mě Anett. "No není to tak hrozný,jde mi to dobře až na ekonomii"odpovím a zaujme mě jedna kniha ."Mohu?" zeptám se a ukážu na knihy. On kývne hlavou a já přejdu k ní . Vytáhnu jednu knihu,nemohla jsem tomu uvěřit Na větrné hůrce ,tu knížku jsem nemohla nikde sehnat. Jako by my Stefan četl myšlenky "Chceš si ji půjčit?"zeptá se mě . "Strašně ráda ,děkuju" položím ji na stolek. Večer se vyvíjel skvěle. Nestal se žádný trpas ,což mě překvapilo. Rozloučila jsem se s nima a Rayen mě doprovodil . "Ten večer dopadl dobře,co myslíš?" usmál se a očekával odpověď . "Jo zprvu jsem byla nervózní ,ale vydařil se "usmála jsem se . Byli jsme před naším panelákem. Přitáhl si mě k sobě a dlouze a vášnivě mě políbil. Naposledy jsem ho objala a šla domů. "Ahoj Alis už jsi doma ?"řekla matka "myslela jsem ,že když je pátek tak půjdete do kina". Usmála jsem se "Já jsem byla u Rayena seznámení s rodinou"šla jsem do koupelny ,nechtěla jsem to s matkou rozebírat. Vlezla jsem si do napuštěné vany,kde jsem strávila asi tak hodinu. Sedla jsem si na postel a vytáhla z kabelky knihu Na větrné hůrce. Vypadl z ní papír. Podívala jsem se co na tom papíru je napsáno "Jak zabít upíra"četla jsem v duchu dál. Přečetla jsem ten papír celý 2x. Nemohla jsem tomu uvěřit . Ten papír dokazuje exstenci upírů a vlkodlaků... ALe to není možné. Hned zítra se za Canserovými vypravím musí to mít nějaké vysvětlení ....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adís Eliadora Adís Eliadora | E-mail | Web | 9. února 2015 v 17:11 | Reagovat

Jéé! :3 T je nádhera..:3 :)

2 Yuki Yuki | Web | 9. února 2015 v 17:28 | Reagovat

[1]: arigato :)

3 Wek/Weekkaa Wek/Weekkaa | Web | 11. února 2015 v 23:23 | Reagovat

moc pěkná kapitola, pokračuj dál :3

4 Yuki Yuki | Web | 12. února 2015 v 15:01 | Reagovat

[3]: Neboj už píši 4 :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama