Únor 2015

o Yuki

26. února 2015 v 12:07 | Yuki |  Website

Ahoj v dnešním článku se vám trochu podrobněji představím :)

VZHLED: Středně dlouhé hnědé vlasy a tmavě hnědé oči. Měřím 164m a chtěla bych mít nanejvíš 170m víc rozhodně ne.Světlá pokožka . Na pravém lýtku mám už od dětských let znaménko.
Nenosím brýle a ani kontaktní čočky.

POVAHA: Snažím se každému vyjít vstříc ,ikdyž to není moc jednoduché. Jsem milá a snažím se býti i přátelská ,ale když mě naštvete tak kolem lítaj blesky (To samé platí v případě když mi buď šáhnete na jídlo a nebo mě vyděsíte xD ) Takže na mě bacha. Jsem líná,ale kdo v dnešní době není ,že? xD . Kamarádka mi řekne abych zavřela dveře ,že naní táhne a já jsem tak líná si zvednout xD .

CO MILUJU A NIKDY SE TOHO NEVZDÁM: Tak určitě sem patří lednička xD co bych si bez ní počala.A pak se nikdy nevzdám televize a počátače. Sice se na telku už moc nedívám ,ale byly doby ,kdy jsem u ní proseděla celej den.Miluju Anime xD (Překvapeni žejo??) , Telenovely (Nejlepší je Nespoutaný anděl) :D . Horory ,romatické a komedialní filmíky. Pak mám ráda ještě kina ,je tam jinačí atmosféra. Naposledy jsem byla na Jupiter vychází. Jsem strašlivě společenskej člověk xD

SPORT?? TO NENÍ NEJLEPŠÍ NÁPAD: ´Já na sport nejsem. Hnedka po pár minutách se zadýchám a v blízké době bych sebou někde sekla . A odvážela by mě záchranka xD. Jako malá jsem nesportovala. Na prvním stupni Aerobik pak Břišní tance . Minulej půlrok Moderní tance a teď Zdravotník. :D Ale taky je to náročné. Jsme dělaly převoz a já se vymlátila na školní chodbě ,mě z toho bolely tejden ještě záda xD AU .
Máme doma kočku a andulku (zajímavá kombinace xD)

Potom taky ráda jím. Slaný toje moje. :D

PS: Kdyby vás jěště něco zajímalo ptejte se



Závislačka

22. února 2015 v 18:24 | Yuki |  Diary
Ahoj po delší době se hlásím s deníkem.
Tento týden byl úmorný, samé testy- fyzika,dějepis,čeština,matika,angličtina.
Občas mám chuť jít někam hodně daleko ,daleko odevšech . Dát si pauzu a nabrat energii.
Vím od toho je sice výkend jenže ten uteče razdva a než se nadějete máte tu zase pondělí.
Už mě nebaví ten všední život. Vstát,nasnídat se, jít do školy, oběd,domů,učit se a spát.
:3 Tak je to celej týden (Občas si skočím do města na nákupy ,ale to nebývá často) .
A ano jsem závislák. Ale není to tak hrozné. Jsou horší závislosti než je Diabolik Lovers .
Nejhezčí z nich jsou Raito/Laito ,Shu a samosebou elegán Reiji.
Ayato je taky hezkej :) . Subaru a Kanato my nějak nesedí ,ale tím nechci říct ,že jsou hrozný .
Užívejte života
PS: Koho z Diabolik Lovers máte nejraději?


Moje oblíbené anime

20. února 2015 v 20:08 | Yuki |  Anime
Konichiwa další článek bude anime ,moje oblíbené anime ,abych byla přesná.
(Ta písnička je luxusní ,pusťě si ji)

VAMPIRE KNIGHT

Když se vysloví slovo upír, tak každého napadne krvelačná bestie, která zabíjí lidi jen, aby ukojila své pudy. Leč tak tomu nemusí nutně být. Akademie Cross je místo, kde jsou k vidění dvě třídy, Denní třída a Noční třída. Denní třída není rozdílná jako ostatní třídy, ale Noční třída se v prvé řadě liší tím, že vyučování mají v noci. Proč mají vyučování v noci se dá vysvětlit jednoduše, je to třída plná upírů. Noční třída vznikla po dohodě mezi ředitelem Akademie Cross a vedoucím Noční třídy Kuran Kanamem. Aby vládl pořádek mezi Denní třídou a Noční tříddou jsou z řad studentů vybráni dva prefekti, kteří mají za úkol chránit studenty Denní třídy před studenty z Noční třídy a zabránit odhalení upírů. Prefekty na Akademii Cross jsou Yuki Cross a Zero Kiryuu. Yuki to neodolatelně přitahuje k vedoucímu Kuranovi a to začíná pomalu ale jistě vadit Zerovi. Jenže to není jediný problém se kterým se bude muset potýkat, pomalu ale jistě se k Akademii Cross blíží nebezpečí se kterým se Zero již v minulosti potkal. Jak si s tím poradí Zero a Yuki? Čeká nás anime plné napětí a romantických okamžiků.
Vřele toto anime doporučuji

DIABOLIK LOVERS

Yui Komori je zvláštní mladá dívka, která denně přichází do styku s duchy a fenoménem poltergeistů. Jednoho dne je nucena, kvůli práci svého otce, přestoupit na jinou školu - speciální noční školu, jejíž žáky jsou údajně i nadpřirozené bytosti. Yui je odvezena do jejího nového domova, kde se setkává s bratry Sakamaki.
Jak se brzy ukáže, bratři Sakamaki nejsou nic jiného než šesticí sadistických upírů zmítaných hladem po krvi a neukojitelným chtíčem. Yui je šesti bratrům vydaná napospas, sloužící jako prostředek ukojení jejich potřeb. Mezitím však odkrývá tajemství minulosti upířích bratrů i své vlastní...
Na toto anime se prostě musíte podívat ,jen mě štve ,že je tak krátké,ale za to moc pěkné

ANOTHER

Tento příběh vypráví o škole v Yomiamě, konkrétně o jejím devátém ročníku, třetí třídě (něco jako 9.C). Do třídy přichází Kouichi, nový student, až po začátku studia. Kouichi se chce spřátelit, avšak studenti se chovají divně, hlavně pokud jde o dívku jménem Misaki. Tu jako by nikdo neviděl. Když se spolužáků začne vyptávat, co se vlastně ve třídě děje, začnou se dít ještě podivnější věci...
Žánry
První anime u, kterého jsem se bála :)

Kaichou wa Maid-sama


Ayuzawa Misaki je 16letá studentka 2. ročníku na Seice, kde je také předsedkyní školní rady a chlapci obávanou \"diktátorkou\". Studuje na chlapecké škole, ale k jejich pohlaví pociťuje silnou nenávist, jelikož jejich otec je opustil. Misaki je z chudé rodiny a žije doma se svojí matkou a sestrou. Nemá ani na to, aby si koupila něco pořádného na sebe, natož aby si mohla dovolit občas si povyrazit s přáteli. Aby pomohla své matce udržet domácnost, pracuje jako maidka v Maid Café, ale o této brigádě se nesmí nikdo dozvědět, co by se pak stalo s její reputací přísné předsedkyně? Jednoho dne, když Misaki vynáší z práce odpadky potká Usuiho Takumiho - mužský idol její školy, který chladnokrevně odmítá všechny dívky. Misaki má strach, že by mohl něco vyzradit, ale on to dělá přesně naopak - začne Misaki pomáhat, chránit, popichovat a také jí den ode dne víc a víc milovat. Je tu ale jeden velký problém - Misaki nenávidí kluky.
Není to špatné anime ,ale není to můj typ


Tak toto byly moje nejoblíbenější anime :)


1.Kapitola- Naděje svítá

20. února 2015 v 16:05 | Yuki |  Ostatní
Ahoj takže po týdnu jsem tu s dalším článkem ,abych byla konkrétnější tak s povídkou pro Leonax - Naděje svírá ,doufám ,že se jí bude líbit
(Ten obrázek k tomu nijak nepasuje ,ale jiný jsem nenašla)

Nemohla jsem spát,někdo nobo něco mě sledovalo. Cítila jsem to,byla jsem si téměř jistá.
Otevřela jsem ztěžklá víčka a spatřila jsem černý stín jak stojí naproti mě.
"Kdo jste a co c-chcete?" koktala jsem ,pravou rukou jsem šmátrala po nočním
stolku dokud jsem nenašla baterku. Zapla jsem ji a světlo namířila na stín.
Stála tam postava,žena s modrýma očima, delší elfské uši,kratší blonďaté vlasy. Na sobě měla
černou kápy pod kterým se skrývalo černé triko a šedé džíny, vypadala tvrdě .
"Jsem Eleanora, ochranka krále Amazonie a mám za úkol tě k němu zavést" řekla s kamenou
tváří a otevřela okno.
"Cože ? Ale já nikam nejdu a vůbec jak si se sem dostala?" byla jsem rozčílená ,oběví se v
mém pokoji neznámá ženská,nebo elfka to je mi jedno a myslí si ,že s ní někam půjdu to se
,ale plete. Myšlenky v hlavě se mi pletly jedna přes druhou.
"Já se tě ale neptala já ti to oznamovala" odpověděla a chytla mě pevným stiskem za ruku a táhla k oknu. Bolelo to ,její ruka byla ledová a hudená ,že jí byly cítit kosti .
Táhla mě k oknu ,bránila jsem se ,kopala jsem,ale bylo mi to prd platný.
"Co po mě chceš ?" vyjekla jsem a šly jsme směrem k parku a ona pořád svírala mojí ruku.
"Král tě chce zabít, aby jsi nemohla zachránit jeho syna se ,kterým se nenávidí ,proto jsem se
za tebou vydala" odpověděla . Kolem bylo liduprázdno. Upřímně jsem si myslela ,že ta Eleanora je šílená ,ale kdybych jí to řekla bůh ví co by mi udělala.
V parku byl namodralý portál ,nic tak magického jsem ještě nikdy v životě neviděla .
Na nebi jsem spatřila hnědého soba na, kterém seděl černovlasý kluk též v kápy ,ale
byla rudá.
Seskočil ze soba a já poznala ,že je taktýž elf jako Eleanor. Hnal se ke mě ,ale cestu mu
zkřížila Eleanor. "Dám ti na výběr ,můžeš utéct a tím si zachránit život nebo zemřít v boji"vyhrkla
Eleanor. "Já z boje zásadně neutíkám, že ty si jí naříkala zase ty
povídačky ?" ten kluk zaujmul bojový postoj a vytasil zářivě modrý kord.
Eleanor mě pustila a mrštila mnou na trávu.
Sehrál se nelítostný boj,ale ten kluk vyhrál a Eleanor zmizela . Přiběhl ke mě .
"Jsi v pořádku?" zeptal se jako by o mě měl opravdický strach.
Kývla jsem a stoupla si . "Jsem Nicolas ,syn krále Amazonie ,ale on dělá jako bych neexistoval. Asi
k tomu má důvod, zbouřil sem se proti němu. " posadili jsme se na lavičku. "Proč?" byla jsem
zmatená ,nic jsem nechápala. Co po mě chtějí? znělo mi v hlavě.
"Chce zůstat králem ,ale na trůn by měla nastoupit právoplatná dědička Camilla ,což jsi ty, já a pár mých dalších přátel jsme se rozhodli ,že tě najdeme a pomůžeme ti na trůn" usmál se na mě .
"Já jsem dědička ? To je hloupej vtip" očima jsem sledovala zelenou trávu.
"Všechno ti vysvětlím ,ale teď musíme jít ,blíží se noc a s ní i čarodějnice" ukázal mi na portál ,ve smyslu ,že do něj mám vejít. Bála jsem se toho co je zaním,toho co mě čeká. Zároveň jsem byla ,ale i zvědavá. Jsem si jistá jen tím ,že Nicolas je můj přítel na ,kterého se můžu spolehnout . Na to ,že král Amazonie mě chce zabít a na to ,že toto dobrodružství teprve začíná..
-
Omlouvám se ,že je to kratší ,ale doufám ,že to je alespoň trochu hezký.. :)
Snad se to bude líbit
Vaše Yuki

Životní cíle

15. února 2015 v 17:09 | Yuki |  Diary
Ahoj u nějaké blogerky jsem četla článek životních cílů a tak mě napadlo ,že udělám něco podobného. Seznam budu postupně odškrtávat.
-Navštívit Japonsko
-Pomáhat lidem v nouzi
- Naučit se Japonsky
-Umět perfektně anglicky
-Dostat se na střední školu i na vysokou
-Napsat knihu
-Vidět Velkou čínskou zeď
-Najít si životního partnera
-Mít pravou kamarádku
-Navštívit Německo
-Navštívit Rumunsko
-Mít děti
-Mít úspěšnou karieru
-Udělat hvězdu a provaz
-Koupit si kytaru
-Naučit se hrát na kytaru
-Navštívit Čínu
-Naučit se šermovat
-Získat řidičák
-Zdokonalit se v kreslení a psaní
-Naučit se jíst s hůlkamy
-Přeložit nějaké anime
-Vydat knihu
-Napsat článek na téma týdne


Prozatím vše časem ovšem doplním :)

New Layout

15. února 2015 v 15:13 | Yuki |  Past Desings
Konichiwa jak jste si určitě všimli tak mám new layout .
Mě se strašně líbí ,ty barvy jsou skvělí ,moc děkuju Emdie Maddie

Mnou kreslené obrázky

14. února 2015 v 11:00 | Yuki |  Other
Ahoj už delší dobu jsem chtěla na blog přidat pár mých obrázků .
Tak toto by měl být králík/zajíc
Tenhle se mi obzvlášť líbí :)
Anime holčička :D

PS: Kdybyste se divily proč je tam podpis Gabriella ,tak tak
se já normálně podepisuju na své obrázky

the Final Battle -3.kapitola

9. února 2015 v 16:14 | Yuki |  Ostatní
Ahoj tahle kapitola bude o něco delší ,jelikož byla ve škole opravdu velká nuda ,snad se bude líbit
Celej svět se se mnou houpal ...
Odstoupil ode mě a pak se usmál. Neděle utekla rychle a bylo tu pondělí. Nový týden,ale
jedna věc mě štvala ,píšeme z dějepisu a já se do sešitu s poznámkami vůbec nepodívala.
"Jedna pětka mě nezabije"řeknu si v hlavě a vešla jsem do třídy. Posadila jsem se vedle Nory.
"Alis ,že jsi se učila?"zeptá se mě. "Ne úplně mi to vypadlo"pověděla jsem ji a tušila jsem
jak bude vyvádět. "Ale od koho teď budu opisovat ?"vykřikne a zapadne do židle,ale za chvíly
se uklidní. "Ahoj Alis " uslyším za sebou medový hlas Rayena. Nenápadně na mě mrknul. "Ahoj "
usmála jsem se . První hodinu byl Dějepis . Byla jsem nervózní,když tu se otevřely dveře a v nich nestála paní Vyvalová,ale nějaký neznámí muž. Tmavě hnědé vlasy,zelené zářivé oči. Byl elegantně štíhlí. Rayen nebyl vůbec překvapený. Muž vstoupil do učebný ,usmál se zářivým úsměvem a řekl "Jsem váš nový učitel dějepisu,vaše učitelka odešla na mateřskou ,mě jméno je Stefan Canser" ještě něco říkal ,ale já už neposlouchala. Říkal Canser ,to samé přijímení má Rayen ,jeho otce jsem nikdy neviděla ,když si to tak uvědomuju. Zajímá mě jestli je to jeho otec,ale proč by mi to neřekl . Najednou mě někdo přerušíz mého myšlení "Neruším tě ?" ozve se mi u ucha. Trhnu sebou a podívám se směrem odkud slyším hlas, stál tam učitel "Cože ? Ne ne-nerušíte" vykoktám ze sebea snažím se duchem vrátit zpět do třídy. Učitel se nepatrně pousmál a dál vykládal látku. Neposlouchala jsem ,myšlením jsem se vrátila ke chvíly kdy mě Rayen políbil. Zazvonilo,byla přestávka. Chtěla jsem se Rayena zeptat jesli to byl jeho otec,ale zmizel mi z dohledu. Smířím se s tím,že budu muset počkat . Dívala jsem se na zem,nevnímala okolí. Ucítila jsem náraz ,podívala jsem se co se stalo,srazila jsem učitele dějepisu. Sešity se válely na zemi . Učitel se na mě zadíval a řekl "Co to vyvádíš,koukej se prosímtě na cestu" nebyl naštvaný. "moc se omlouvám"chtěla jsem jít dál do třídy ,jenže on mě zastavil,že mu s tím musím pomoci do kabinetu. Sesbírala jsem zbytek sešitů co se válelo na zemi a doprovázela jsem ho do kabinetu. "Děkuju "řekl ,když jsem sešity položila na stůl. Nemohla jsem si pomoci musela jsem se zeptat "Vy jste Rayenův otec?"zeptala jsem se tiše. "Ano ALis ,jsem jeho otec" řekl tiše. "J-jak víte ,že se jmenuji Alis? " byla jsem překvapená. " Rayen mi o vás řekl a to mě přivádí k tomu,že jsem tě chtěl pozvat v pátek na rodinnou večeři"řekl a usmál se . Byla jsem šokovaná a zmohla jsem se jen na "aha".
"Přijdeš?" zeptal se a já mu kývla na souhlas. "skvělé"řekne ,usměje se a vyprovodí mě z kabinetu. Jen tak tak stihnu angličtinu. Rayen mi později řekl ,že ani on nevěděl,že tu bude jeho otec vyučovat,dozvěděl jsem se to až v neděli pozdě večer. Když jsem mu řekla ,že mě pozval na večeři ,byl příjemně překvapen. Týden utekl jako voda a nastal pátek. Mám tam být v pět hodin a je půl pátý. Nakonec jsem svou kombinaci ještě několikrát změnila na džíny a černé triko. V pět hodin jsem čekala před jejich bytem. Zazvonila jsem ,dveře otevřel Rayen "Ahoj nervózní?" zeptá se mě a políbí mě . "Ano jsem" odpovím a vstoupím k nim do bytu. Vešli jsme do obývacího pokoje. V křesle seděl Stefan ,otec Rayena a na gauči seděla dívna ,blonďaté vlnité vlasy. "Alis ,rád tě vidím "usmál se,stoupl si a obejmul mě. "Já vás taky...pane" řeknu a konečně se nadechnu. "Říkej mi Stefane,ale jen mimo školu"usmál se na mě zářivým úsměvem. Pokynul hlavou abych se posadila . Sedla jsem si na gauč a ta dívka promluvila "Ahoj ,ráda tě poznávám Alis ,já jsem Anett " usměje se . "Já tebe taky " dívám se před sebe ,kde stojí televize a kolem regály s knihama. "A jak ti to jde ve škole?"zeptá se mě Anett. "No není to tak hrozný,jde mi to dobře až na ekonomii"odpovím a zaujme mě jedna kniha ."Mohu?" zeptám se a ukážu na knihy. On kývne hlavou a já přejdu k ní . Vytáhnu jednu knihu,nemohla jsem tomu uvěřit Na větrné hůrce ,tu knížku jsem nemohla nikde sehnat. Jako by my Stefan četl myšlenky "Chceš si ji půjčit?"zeptá se mě . "Strašně ráda ,děkuju" položím ji na stolek. Večer se vyvíjel skvěle. Nestal se žádný trpas ,což mě překvapilo. Rozloučila jsem se s nima a Rayen mě doprovodil . "Ten večer dopadl dobře,co myslíš?" usmál se a očekával odpověď . "Jo zprvu jsem byla nervózní ,ale vydařil se "usmála jsem se . Byli jsme před naším panelákem. Přitáhl si mě k sobě a dlouze a vášnivě mě políbil. Naposledy jsem ho objala a šla domů. "Ahoj Alis už jsi doma ?"řekla matka "myslela jsem ,že když je pátek tak půjdete do kina". Usmála jsem se "Já jsem byla u Rayena seznámení s rodinou"šla jsem do koupelny ,nechtěla jsem to s matkou rozebírat. Vlezla jsem si do napuštěné vany,kde jsem strávila asi tak hodinu. Sedla jsem si na postel a vytáhla z kabelky knihu Na větrné hůrce. Vypadl z ní papír. Podívala jsem se co na tom papíru je napsáno "Jak zabít upíra"četla jsem v duchu dál. Přečetla jsem ten papír celý 2x. Nemohla jsem tomu uvěřit . Ten papír dokazuje exstenci upírů a vlkodlaků... ALe to není možné. Hned zítra se za Canserovými vypravím musí to mít nějaké vysvětlení ....

Taková kratší informačka

7. února 2015 v 13:24 | Yuki |  Website
Konichiwa
Nějakou dobu jsem se neozvala, ale omlouvat se nebudu jen jsem nevěděla co napsat.
Jak jste si mohli všimnou kapku jsem poupravila menu, mě se líbí :) zdá se mi přehlednější.
Povídky píšu, další kapitolu the Final Battle napíši asi zítra, dnes jdu ještě do kina na
Jupiter vychází tak bych to nestihla. Mám nový podpis Yuki
A chtěla jsem k tomu připojit i takovou informačku o mě, snad se o mě něco dozvíte ..

Jmenuju se Gabriela, ale podepisuji se Gabriella, mě se to líbí víc.
Jsem vášnivá milovnice upírů, možná pro vás budu blázen, ale já v upíry věřím a je mi
jedno co si teď budete myslet. Jsem blíženec a narodila jsem se 14.6.2002. Jsem romantička,
milá a přátelská, ale když mě někdo naštve tak kolem lítají blesky. Jsem, ale i tak trochu plachá.
Oblíbené anime jsou Diabolik lovers, Vampire Knight (i 2.serie), Rosio Vampire atd.
Jsem otaku.Mám ráda horory a fantasy. Ráda bych potkala pravou lásku. Moje oblíbená barva je
černá a rudá. Klidně se ptejte pokud vás něco zajímá

The Final Battle 2.kapitola

4. února 2015 v 13:32 | Gabi |  Ostatní
Taky tady máš druhou kapitolu ,snad se ti bude líbit :)
Probrala jsem se celá spocená na podlaze. Bylo 6:45 a já už nemohla usnout.
"Vyrazím ven ,přeci nebudu trčet v sobotu doma" řekla jsem si pro sebe , vzala si
černé legíny,vílou halenku a boty na podpatku. Šla jsem ke koupelně ,někdo tam byl ,cítila
jsem to . Podívala jsem se klíčovou dírkou a spatřila svou matku jak se líbá s nějakým
hnědovlasým mužem. Měla jsem co dělat abych se nerozhihňala. Otevřela jsem dveře od
koupelny a řekla pevným hlasem " Být vámi tak se příště zamku " . Oba dva sebou trhli, asi nepočítali s tím ,že je někdo načape. Mě doposud neznámí muž zrudnul a rychle opustil
koupelnu. "Já ti to potom vysvětlím " řekla matka a šla za ním. Zasmála jsem se . Vzala
jsem řasenku a několikrát s ní přejela řasy na každém oku. Pak jsem si rty natřela leskem a vyrazila.Jela jsem do svého oblíbeného baru ,kde mám taky brigádu. "Ahoj ALis nečekal
jsem ,že přijdeš" řekl Thomas, můj šéf.